Nežádám požehnání
Nežádám požehnání
Odcházíš po špičkách pozpátku
A vyprávíš mi lživou pohádku
O milování
Se zbabělou noblesou jsi vycouval
A moje srdce sis s sebou vzal
Pro vzpomínání
Jiskra v Tvých očích, kterou jsem zapálila
Pro jinou hoří – svůdná Lůza Tě omámila
V objímání
Já nepláču, neb srdce jsem pozbyla
Však malá síla ve mně ze zlomila
Na čarování
Vykouzlím si úsměv na tváři
A naději na létajícím polštáři
Při usínání
Pro věčné zítřky budu žít
Ze živoucí říčky tiše pít
Za umírání
Možná bez srdce – přesto zraněná
Však nikdy více nespadnu na kolena
K požehnání
Publikoval(a):
bílá čarodějka, 8.7.2011