Anotace: Občas píšu básničky jen proto, abych se čemusi ubránila. Vkládám do nich svůj aktuální stav a pocit. O ničem jiném to snad ani není. Věřím, že se těžce čtou...

Nechce mě nechat spát,
V klidu se probudit, na nic nemyslet,
Ten kdosi, který mě nemá rád,
Mohl by si to rozmyslet.

Drží se zamnou jako stín,
Pustit se nechce,
Zmocňuje se mě věčný splín,
Tak děsivě lehce.

Probudit v sobě hrdosti trochu,
Odehnat melancholii celodenní,
Odejdi, pane, zlý duchu,
Jdi někam, kde nikdo není.

Nedřímej ve mně, když se chci smát,
Tak těžce se mi směje,
Jsi horší než-li kat,
Jen tvůj úmysl mě hřeje.

Nevzdám se naděje,
Za nic ti jí nedám,
Všem řeknu, že se nic neděje,
Budu tvrdit, že tě neznám!

Publikoval(a): Ančés, 11.7.2011