Anotace: O tom jak nás zamilované nutí ty méně zamilovaní,abychom se chovali podle jejich gusta,protože jim je nase láska na obtíž ptz.ji nechápou a nepotřebují ji tolik jako my a nechtěji se zabývat našimi pocity protože vidí jen a jen sebe.

Stavím si bránu před pocity k tobě a zkouším hádat kam můj rozum šel. Čim vc se blížím k tobě tím dál se ocitám má láska stojí nad hrobem a neví kudy kam. Už nesmím projevit svůj smutek zlobu a stále víc se bližim k hrobu, který ty sám si vykopal.
Ted´ musim skrývat,když mě něco raní, ted´ musím opět uchýlit se k hraní, role kterou ty sám si načmáral. Je tohle láska,nebo není, když musím v sobě dusit žal, když nesmím ukázat ti co mé srdce raní, protože bys mi ho roztrhal. Chceš abych řesila vse chladnou myslí, to někdy nejde, když máš rád, k nohám ti hazím svoje srdce vyschlý, to ne já,ty jsi psychopat...

Publikoval(a): Zlomenina, 17.7.2011