(bílá čarodějka, 21.7.2011, Básně)
Nastavuješ tvář
lidem bez tváře,
svou duši schováváš
doma do polštáře.
V tvém dávném hříchu
vidějí krásu
a v libém smíchu
hledají svou spásu.
Avšak žádný z nich
nemá odvahu,
zřít hloubku očí Tvých
a stanout na prahu
té stříbrné duše;
ať obuje těžké boty,
kdo v hruď se tluče
tupíc života hroty...