Anotace: Kousky člověka 2008

Modrá barva vybaví se,
život má najednou smysl,
obživne tvá mysl.

Nevinné červánky odkryjí nebe,
do nohou chlad ještě zebe.
Přichází nový den,
nová iluze, nový sen.

Ona nám pomůže,
umírá poslední,
myslím, že nelení,
v posledním zatmění.

Na dně propasti,
kde není úniku,
zatnutá pěst,
byla to lest.

S pistolí v ruce,
dvě hodiny v kuse,
ty vlasy rusé,
nemá, kdo rozčesat.

Pak přijde ona,
životní cíle,
ukáže mile
všem potřebným.

Stačí jen úsměv,
jen kousek radosti
a ona ukáže
ty naše cennosti.

I když už nevíš, co dále,
ona nutí tě stále
nevzdávat se dříve,
než je to nutné.

Ty už nic nečekáš,
už se nic nebojíš,
ničeho nelekáš,
nechceš svůj život.

Pak ale přijde ona,
do očí ti volá,
že ještě nepřišel tvůj čas,
je tady zase, zas.

A když tě uklidní,
první a poslední
její rady,
zase uniká.

Myslíš, že není,
že šla jinam,
že si hoví
s někým jiným.

Pak ale zjistíš,
že neumírá,
že dveře nezavírá
a že ji máš.

Publikoval(a): Baruet, 4.8.2011