Ty taky Párku, díky. Vážíme slova. Páč vážíme slova si.

13.8.2011 23:47 | saskatuna

važte slova, je to je báseň ;-)

11.8.2011 18:51 | Baruet

no tomu sem rozuměl sandále,hezky si to napsal.

11.8.2011 15:54 | Martin Havlíček

Všichni jsme děti, jen některým už zmizel úsměv. A tak se jimi znovu stáváme, když je houpeme v náručí a držíme za ruce a stavíme jim vláčky, nebo pomáháme česat panenky. Tehdy se znovu smějeme jako ony. A pak, ráno zazvoní budík...ony ho zapalať Bůh ještě neslyší...
Baruet, lidé mají srdce vlevo, ale Ty ho nosíš na pravé straně. Přezul jsem se... když jsem šel kolébat...

11.8.2011 15:25 | saskatuna

Tak to mě docela dostalo a to mě takhle milý věci jen tak nedostanou. Dobře napsaný,dojemný a charismatický, u tebe mužu říct,že v jednoduchosti tvého psaní je megalománská síla. docela ti to funguje,že umíš lidi zasáhnout a oslovit.

10.8.2011 16:07 | Martin Havlíček

dík, no já pro děti nepíšu, to byl první pokus, vlastně mám v sobě ještě pořád veliký kus dítěte ;-)

10.8.2011 14:56 | Baruet

hele, on to nikdo moc neví, ale já píšu sice teda sporadicky, ale píšu i pro děti..takže tohle beru všema deseti! :0) a navíc Baruet..tahle básnička, je jasnej důkaz, že seš TA BARUETA :0)))

10.8.2011 13:51 | Sonja la Rosa