Anotace: života běh...

Na jaře rozkvétá
života paleta,
barvy se rozehrají.

Teplé, jemné tóny,
svět žlutý, červený,
dětství plné radosti, lásky.

Pak vůně léta,
život jen vzkvétá
v šťavnatých meruňkách, jahodách.

Zlatavé odlesky slunce žáru,
city zapálené v požáru,
nejhezčí života kus.

Smutky ty úzkosti,
podzimní starosti,
vzpomínky z léta jen.

Barvy té spadlé krásy,
šednoucí vlasy,
listy spadané na mokrou zem.

Ozvěny kapek v stopách jinovatky,
hledání cesty zpátky
a návrat ke kořenům.

Uvnitř málo mízy,
ta síla už mizí,
mráz zulíbal okenice.

Proč jen je tak cizí,
sedí a nezmizí
zima ta krutá, ledová.

Skleněné moře i řeka,
síla ukrytá, odvěká
a marný strach z ní.

Je přeci tak krásná,
i když uhasíná
v ní života pouť.

Bílé vlasy a hůl,
hodnoty ryzí jak sůl,
když člověk má, neumírá.

Publikoval(a): Baruet, 11.8.2011