Anotace: vím, že existují andělé :-)

Anděli můj, Tebe jsem potkala
v bolesti své, když jsem se topila,
ptal ses, co jsem,
proč jsem tak zraněná.

Ptal ses a mluvil s mou duší,
viděl i to, co málokdo tuší,
na housle jsi píseň žalu hrál
a v očích mých ten zůstával.

Prosil jsi, ať odpustím
sobě tu náruč vin
a já bolestí třásla se zas,
plná ran, jizev a krás.

Anděli můj, povídali, že nejsi,
já si však s Tebou povídám,
s Tebou dveře zavírám
té hloupé minulosti.

Anděli můj, říkají Ti pohádka
a nám, že jsme fanatici,
však otevřem spolu jim vrátka,
ať vrátí se ti zabloudilci.

Anděli můj, víš, jak mi bývá líto,
že život, stůj co stůj,
nejde cedit přes síto
a svět bývá někdy jako hnůj.

Anděli můj, hořká je sůl,
hořké mandle i slzy,
skutky i činy mne mrzí,
však ledy jsi ve mně hnul.

Tvůj úsměv mi utkvěl v paměti,
Tvůj úsměv Tvému dítěti,
Ty jsi, já to vím, nejsi sen,
jsi se mnou každý den.

Publikoval(a): Baruet, 14.8.2011