Dva světy
Dva světy
Žádná duše nechce býti sama,
tak spojila se cesta mezi náma.
Ty sám, po ošklivém rozchodu,
já sama citově, už delší dobu.
Tak spojily se dvě cesty, dva světy,
teď já jsem v tvém světě, jako trn mezi květy,
teď ty jsi v mém světě, jako myš mezi koťaty.
Tak pojďme zcelit oba světy
a říkat si jen krásné věty.
Není všechno černé, nebo bílé,
i jiné barvy jsou reálné a milé.
Vemme každej ten svůj svět,
ty krásné věci i když budou čnět.
Zkusme je spojit, proplést do sebe,
přeci nevěříš, že krása může být jen podle tebe.
Otevři oči, rozhlédni se, vypni na chvíli,
přec dobré věci, nejsou jen ty už dávno v cíli.
Zapoj smysly, vnímej city, pusť do hlavy nové věci,
nech nové poznatky, radosti i bolesti do duše stéci.
Proč dávat k novým zážitkům,
či jen nepoznaným pocitům,
hned rovnítko se slůvkem špatné,
přijde mi, že už na něj máš dlouho předplatné.
Tak zahoď ty předsudky, nech je zamčené,
teď začneme nové stránky ničím nepopsané...
Publikoval(a):
Živule, 18.8.2011