Anotace: Opět starší básnička, co už se tu jednou ukázala... a pro mě je opět tak nějak... aktuální; takže: dílko o přátelství

Děkuji, že Tě znám,
anděli bez křídel.
Děkuji, že Tě mám
ve hře bez pravidel.

Děkuji za Tvé úsměvy,
které mi věnuješ.
Díky, že dáváš mi naději,
že svět mi v barvách maluješ.

Díky, že růžovou jsi zahodil,
ta nehodí se k mé duši.
Že zlo jsi ze světa zprovodil,
a libá píseň zní mi v uších!

Díky, že čteš v mých očích,
že chráníš mě v temných nocích.
Díky, že dokončíš mou větu,
že vidím krásu světů.

Děkuji za to, že jsi
a že Tě mohu znát!
Že zaháníš mé Děsy,
že mohu klidně spát!

Za náruč Tvojí - DÍKY!
Teď dovol mi jen říci:

Prosím, příteli můj,
bezkřídlý anděli,
na věky při mě stůj
a dávej mi naději...

Publikoval(a): bílá čarodějka, 21.8.2011