Anotace: ...

Ohlédni se, teď tam stál.
Či byl to stín, či byl to klam?
Otoč se zpátky a otoč se zas.
Není to člověk, ni démon či ďas.

Vpravo vidíš hněv a žel,
Tvé druhé já – jak strašný pán.
Vlevo pak stále stojí čest,
Vždy blízko srdce a nadosah hvězd.
A fantasie tančí v tmách.
Objímá umění a s ním i strach.

Však duše skrývá mnohem víc.
Mě, jež nenávidíš i o němž sníš
Ty sám jsi sluha, jsi taky král
O osudu svém rozhodni sám

Ty a tvůj stín, jsme ty a já
Jsem archetyp, co nechceš znát
Jsem všechen hněv i touha tvá
A tajemství co křídla má

Jen já znám sny, co nedáš znát
Jsme věčný, nezmizím. Tak proč máš strach?
Proč stále se mě chceš jen ptát?
Vše co vím, sám poznáš včas.

Když pochopíš a vpustíš mně do svého nitra,
Pak nebudu víc než nicotná jiskra.

Publikoval(a): Acheiron, 29.8.2011