Anotace: Chléb náš vezdejší dej nám dnes...

Na vyprahlém poli
starý sedlák stojí
rozpačitě neurčitě
prašných dnů se bojí.

Sýpka vysypaná
hladově se táže
zda jí srpen do snopu
žluté zrno sváže.

Nad krajinou bouře
valné deště z rána
z nedostatku obava
rázem zažehnána.

Z oblaků se valí voda
pole zavlažuje
vůkol celá krajina
rázem oživuje.

Mikulecké pole
zlaté zrno dalo
srdce sedlákovo
štěstím zaplesalo.

Žluté klasy do snopu
plevel do otýpky
naplněny do stropu
vyprázdněné sýpky.

Voní vdolky z bílé mouky
v díži zbylo kvásku
panímáma napeče nám
chleba z žitných klásků.

Publikoval(a): Ružka, 5.9.2011