Anotace: ztracená v stereotypech :)

Inspirace prázdným světem
v potu perného dne
v závěji dřiny skrytém,
píšu nečitelné věty,
severního pólu mety.

Studený pot zsinalé tváře,
v mladosti své žiji staře,
upadám do vlastního zapomnění,
co padlo, nebude, se nezmění,
po změně touží jen skety.

V neměnném světě denních stereotypů,
podléhám vlastnímu blahobytu
a v duši tajně, ve svém nedobytnu,
prahnu stále po něčem novém,
ztracená v opakujících se dnech.

Ve svých snech o prachovém peří,
kterému jen blázen věří,
zakletá ve vlastním děsu,
umlklá se tiše třesu,
bolest mám na tváři.

Publikoval(a): Baruet, 19.9.2011