Pobláznění
Pobláznění
Zas plnou hlavu tě mám,
netuším,co udělám
a kam mé kroky povedou příště,
v mém srdci držíš se jak hladové klíště.
Jsme si tak blízko,
přitom strašně vzdálení,
snažím se odolat krásnému vábení...
Chodím jak tělo bez duše,
ty jako duše bez těla,
věříš,když řeknu ti,že takhle jsem to nechtěla?
Všechny ty pohledy a nenápadné dotyky,
tak plíživě se vkrádá k nám,
mocně,silně,bez předsudků nebo paniky,
to všechno přece dávno znám.
Není lepší jen to snění,proč láska tak ráda
mění se v utrpení?
Tak už to chodí,tak už to bývá,
pro lásku přece krásně se zmírá....
Publikoval(a):
ponky, 26.9.2011