Anotace: divné...jako všechno

V krvi utopený den,
myšlenky snů noci jen,
černá beznaděj odlétá,
v teplém podzimu bez léta,
já, samotou znavená a ztracená,
marním svůj čas, utápím beze dna.
Vstávám, pomalu upadám, kreslím lásku,
mlčím, utichám, lepím přes ústa pásku,
samota němá a nekouzelná ve mně,
samota, pláč a prokleté plémě,
bez víry, bez ducha, smrt,
prázdný vytěžený vrt,
beznadějná ulehá,
svá křídla položí
noc těžká,
nehoří, je
tma.

Publikoval(a): Baruet, 30.9.2011