Anotace: Vědma přeludu v příslibu božského rána snídá samotu a je hnána myšlenkou svobody jen do doby věštění.

,,...nemohu být provlečena životem
jak nitka uchem jehly
viděla jsem jak se čísi záda sehly


Poznala jsem Tebe
jsi jako vyhlížející lev
na rohu z mlhavého oparu

Jako myšlenka
co se zhmotnila do tvaru
Tvé mužské postavy
ovládej i moje představy...,,

Publikoval(a): Lavander, 5.10.2011