Anotace: O Pardubickém krematoriu

Na známém místě dům stojí
a každý občan se ho bojí.
Osm sloupů už ho vítá, jak
ve tmě křik,vymítá.
Před schody stojí sochy,
jak kdybys slyšel ve tmě kroky.

Za schody je průčelí,dveří
vítá mlčení.Nad dveřmi je
okno velké,proniknout slunci,
nebude lehké.
Síň skrývá mlčení, tvůj výkřik
bude znamení,znamení toho
ticha, Krematorium tě vítá.

Malby krásné,lavice duté,prostor
pro rakev jak místo zlaté,kde
rozloučení nabízí na cestě tam
kde najdeš klid,v peci snad ti
bude líp.

Řečník,poklonu mrtvému skládá,
ještě pár let ho budou bolet záda,
potom najde klid.Do Krematoria
na obřad mu snad přijde stejný lid.

Publikoval(a): Přerushit, 8.10.2011