Anotace: Já vím, ale báseň se nepíše..ta se rodí v hlavě, pak se dotýká srdce a následně odchází přes pero, které drží moje prsty..

Zůstaň se mnou navěky..
Poslouchej má malá tajemství..
Vydej se se mnou na cesty daleký..
A sdílej moje poselství..

Přestože dělí nás mnoho měst..
A sedíš stále v jedné vesnici..
Cestuješ se mnou na každé z cest..
Někdy se raduješ, někdy jsi běsnící..

Z mých nápadů bez rozumu..
Že nechci si vzít doktora..
Kdy že už se vrátím domů..
A proč jsem někdy potvora..

Vzpomeň na tu malou holku..
Se kterou jsi kradla na poli..
V neděli na Dvojce sledovala polku..
A v Pondělí ji posílala do školy..

Už se umím líbat..
A nestírám si potom koutky pusy..
Však u plotny neumím se hýbat..
A stále se bojím Tvojí husy..

Nenosím už kulich červený..
A ze sněhu nemám strach..
Však srdce mé je raněný..
Když na vzpomínky sedá prach..

Vzpomínám na Bibli čtení..
A že kopřivy se sekají..
I když tahle doba dávno není..
Kopřivy mě ve snech lekají..

Dala jsi života mi kus..
A já pak odešla pryč..
Z chůze rychle stal se klus..
Tys držela však klíč..

Od srdce, které mi patří..
A tak navracím se zpět..
Za den, za dva, za tři..
Ptám se, budu–li smět..

Opět Ti zavolat další tajemství, moje babičko..

Publikoval(a): Andy86, 9.10.2011