Anotace: Tak trochu pochmurná báseň, která mě napadla cestou ze školy... Načmárala jsem jí na lístek na vlak.

Smrt přijde když to nejmíň čekáš
víš že je, stejně se jí lekáš.
Přijde sama, většinou nezvána
bere tě za ruku, vede do neznáma.
Jde o ducha, stín či osobu
nikdo nikdy neviděl její podobu.
Když bere tě za ruku a pryč vede
najednou cítíš jak tě od nohou zebe.
Čeká tě poslední silný vzdech
pomalu se ti začne zpomalovat dech.
Mrtvolný pach tvé tělo pokryje
všem co tě znali se do duší smutek zaryje.
Ty už to ale vůbec nevíš
jen si tam tak v klidu ležíš...

Publikoval(a): janca87, 19.10.2011