Anotace: Každý by měl alespoň jednou v životě k někomu vzhlížet.Já vzhlížím k motýlům,k těm úžasným tvorům,kteří jsou tak moc křehcí a přeci mohou létat.Je krásné pro ně psát básně.

Motýl ke kapce rosy vzhlíží s úctou,
s velkým a silným uznáním.
Setkání s ní je pro něj poctou,
někdy i velkým zklamáním.

Čeká co rosa udělá,
dvoří se,klaní se,kochá se pohledem.
Jenže ona zmizí jako zbabělá,
a on se cítí najednou podveden.

Stejně ji nepřestává obdivovat,
ona je krásná,co víc...
Leskne se,umí stále udivovat,
je jako perla na střevíc.

Je to statečný malý zázrak,
zdobený párem křídel.
Miluje a nebojí se dát náznak,
touží po rose a není zbabělý!

Já k motýlovi vzhlížím s úctou...<3

Publikoval(a): Zien, 22.10.2011