Anotace: Tentokrát vážně naposledy

Boty nechci, zahodím je obě
odteď funguju už jenom bosky
a z mých citů k tobě
zbyly jenom trosky
jen vraky věčně duté
jako moje nohy neobuté.

Triko si strhnu, už nemá využití
navleču noční košilku
na jedno použití
ta bude na chvilku
mojí adoptivní kůží
než vrátíš, co mi dlužíš.

Kalhoty spadnou líně k zemi
vždycky nerady mě opouští
a přestože nechce se mi
zase si tě připouštím
do své osobní mýdlové bubliny
znovu otvírám všechny skuliny.

Nahá zevnitř, zvenku jen cáry
naposled trestá tě moje něha
já pomalu na své hedvábné máry
svlečená naznak si lehám
a věř, že mě to nebaví
nepřestat, dokud se tě nezbavím.

Publikoval(a): Sedmnáctka, 25.10.2011