Anotace: ...

*

*


Mít křídla jako tažní ptáci,
co se sluncem se nazpět vrací,
mávnout křídly, když život nehřeje.
(Shora i velké trápení hned malé je
a vítr hořké slzy osuší.)
Tak pojď, milý, mluvit o duši...
Nabízím křídla pro tvé touhy,
ať je tvůj let, jak ty chceš, dlouhý.
Přeletím s tebou všechna moře,
až tam, kde už nejsou žádná hoře.
Až letem se křídla unaví,
lehce se sneseme do trávy.
Až spojí se v polibku ústa dvoje,
pak navždy už budeš můj a já zas tvoje.

*

*

Publikoval(a): Jana M., 5.11.2011