Nádraží
Nádraží
Jak je to možný
že mám pocit že jsem tu byla
na tomhle nádraží
kde bedněním světlo proráží
a píše prachem na provlhlý zdiva
ta hesla známá a symboly lásky
po starou lavicí kus hnědý pásky
z tlejících prken a z rohů z plísní
najednou linou se úryvky písní
jasně to Freddie tu tehdy kvílel
lavice natřené a on celý v bílém
my tančily zpívaly neznámá slova
na malý okamžik vidím to znova
proč člověk zastaví někde jen tak
je to ten pocit když ujíždí vlak
Publikoval(a):
Elisha, 7.11.2011