Jen s jednou otázkou
Jen s jednou otázkou
Na místa samoty
došla jsem v prázdnu
nevěda šlápoty
v tichostech váznu.
Pozbytá smyslů
váznoucí v žití,
ptám se těch druhých,
kdy bude zbytí.
Nebýt.
A tak tu žijeme,
dál v špíně čehosi.
Jen s jednou otázkou.
Publikoval(a):
Barpob, 8.11.2011