STOKRÁT NIC
STOKRÁT NIC
Bylo to jako nic
Jak pápěří
Jen letmý dotyk zornic
Bylo to jako nic
Kdo mýtům uvěří
Bylo to jako půst
Před večeří
A my jsme lační stáli
Jak posli s nečekanou depeší
Nejspíš je to tím
Že ujel vlak když průvan cloumal bytem
A někdo zamknul dveře venkovní
Nejspíš je to tím
Že přestali jsme snít si nad úsvitem
A svítit opuštěnou pochodní
Bylo to stokrát nic
Co ve finále bývá nekonečnem
Bylo to stokrát nic
Co někdy umoří
Bylo to stokrát nic
Co spojilo dva světy v přímce sečné
Bylo to stokrát nic
Co pýchu pokoří
Bylo to jako nic
Jen mrazení
Co po zádech se koulí
Bylo to jako nic
Kdo by byl nad věcí
Bylo to jako cíl
Kde mlčení
Ve zlatou slova změní
My věděli že tím to nekončí
Publikoval(a):
Elisha, 11.11.2011