Anotace: Josef Kvičera : VYZNÁNÍ (2008)

VÁNOČNÍ

Zas věčné kolo roku
hraje svou prosincovou sloku
v tónině starých koled…
Stavidla lidských emocí
se na krátký čas zvednou
a v roce aspoň jednou
obnaží naši duši…
Jiskřičky v očích dětí
povzdechy, jak ten čas letí,
…však babičce to sluší!
Vůně vanilkových rohlíčků
a pár těch dárků v balíčku
tam pod stromečkem čeká.
A když pak v kruhu rodiny
zní „Neseme vám noviny“
i slza z oka skane…
Nikdy nechybí vzpomínka
na naše milované.
Doby, kdy táta i maminka
tu byli s námi pospolu…
Kdy vstát po jídle od stolu
mohla jen hospodyně.
Pak s dětmi na širokém klíně
nás všechny kolem bavila.
To byla tenkrát idyla!
Dnes je to zase jiné…
Co dělat, život plyne,
a třeba to tak brát.

Vánoce má každý rád…

Ať nikdy nezmizí tu
čas sklizně lidských citů.

Publikoval(a): Josef Kvičera, 14.11.2011