Jizera
Jizera
Anotace: Řeky jsem měl vždy rád, jsou nádherné, vzpomínky oživuji a musím o nich psát
++
Volám Láďo, nech práci na pokoji
pospěš ku mně,
sjedeme Jizeru na kánoi
tam pokecáme o našem mládí
vždyť kromě žen
máme přece oba naši řeku rádi.
A tak plujeme tím kouzelným světem
voláme „ahoj“ na břehu cákajícím dětem
ony pozdrav opětují
překrásně se na nás smějí
když na sluníčkové kánoi
dva dva blázni vůkol plují.
Noříme se v tichu do zelených hvozdů
nasloucháme zpěvu pěnic a drozdů
míjíme meandry, zátočiny a tůňky
pak zas rozkošně zpívají nám peřejí vlnky.
Při hladině se mihnul tyrkysový ledňáček
čeká nás úsek plný překvapení a zatáček
podjíždíme nádherné, bizardní stromy
jež ku hladině své kořeny a větve kloní.
Jen mlčíme
nepádlujeme
pijeme tu němou krásu
řeka nás volně unáší
v němém žasu.
Pak do Labe my vpluli líně
povídám kámo
vezmi pádlo položené v klíně
zaber, domov nás čeká
ve vzpomínkách zůstane
Jizera, naše řeka.
++
Publikoval(a):
Kars, 16.11.2011