Čas kocoura.
Čas kocoura.
Čas kocoura.
j.m.
Starý kocour vyskočil na okno
divá se ven,jakoby všemu rozuměl
jakoby vyhlížel myši
možná je tam slyší
v mlze padlé do ulic
jen střevíčky času klapou po dláždění
a rezonanci mlčení
ruší přesné kukačky na stěně
a štěňě,které včera si tu hrálo
zatoulalo se
po hlase poznávám tu atmosféru
v base od piva prázdné láhve
a kříž na věži kostela tam naproti
ztrácí se v bílošeru
je čas na meditaci a snění
a prach,který nikdo neutírá
padá do zapomění
jen ten kocour spokojeně přede
jinak to nedovede
a když fouknu mu mezi uši
otřepe se a sepere mě pohledem
jako by chtěl říci
co blbneš človíčku
vždyť žijeme jen chviličku.
Publikoval(a):
1a, 18.11.2011