Anotace: ...

Pár lístků vrbových
schovám Ti do polštáře,
vábenku se slovy
z jitřního breviáře

a první kradmý dotek
v té mlze nad hladinou,
leknínům do pikotek
pro dny, co smutně plynou.

Pak žádnou jinou krásu
už pod závojem vlasů
lásko, neschovávám,

jen to mi zdá se sluší
- být ozvěnou tvé duši,
když toulává se sama.

Publikoval(a): Hesiona, 20.11.2011