POSLEDNÍ MÍZA
POSLEDNÍ MÍZA
Je přes pár bloků ložnice
tam se mu líbí nejvíce
tam tváří v cizím obětí
si všimne stopy dojetí
a doma slzy nekapou
jen jeho sny se pošlapou
jsou sice čistý košile
však tvářej se tak nemile
a pravila jak povidla
se svážou kyprým těstem
šlape si z cizí ložnice
do obýváku městem
a kouří zase za chůze
jako když chodil na schůze
těch s kamenými tvářemi
a s žulovými dušemi
co byly taky z masa kostí
a ten co se dnes přes den postí
uvidí zlatý podsvinče
a on zapomněl na vinše
a na sliby v tom kostele
zas leze z cizí postele
Publikoval(a):
Elisha, 21.11.2011