Anotace: inspirace od jedné smutné písničky, kde se zatopilo město a mnoho lidí umřelo jenom jedna rodina přežila a snaží se aby ji někdo zachránil ;) no možná se vám to nebude líbit ale .... moje chyba ;) ;)

Mám své mámy
sny,
oči svého táty,
vzpomínky v duši,
budou tam navždy,
ruce máme sepjaty
a doufáme,
že nás pomoc uslyší.

Naděje pomalu umírá,
stále se ale držíme,
a doufáme, že nás
někdo zachrání,
už vidíme,
jak naše město vymírá,
ke smrti se pořád blížíme,
už víme, že nás nečeká nic jiného
než zklamání.

Avšak v naději pořád doufáme,
že pomoc je na cestě,
umřít nás nenechte!
Mysl ale někdy hodně klame,
proč velká povodeň musela být
zrovna v našem městě?
Vzpomínky si v srdci aspoň ponechte.

Už……slyšíme vrtulník……voláme….
…..ZACHRAŇTE NÁS…….
No tak! Už je čas.

Publikoval(a): lénuška, 22.11.2011