Anotace: +++++++

"
"

Roztříštíš mé srdce

prosakuje šarlatem na antuce

až po Tvé ruce

Hluboká modř taví ocel

v nelítostném prázdnu

za chladem k ránu

..nač stavět citům slavobránu

nejvyšších sfér

mimouměleckých her



Přes tajnou vysílačku duše

svírá se můj dech

prosakuje zdí

za skříňkou s perlami

Opilá v černi hedvábí

za stínem pavích per

odtéká žilou tér



Natrpklé víno na rudých rtech

krví maluje po všech zdech

v tichý vzdech

za řasy Orionu

a zašlých ech..

hledám marně prosluněný břeh



Oči beze dna

zvolna otvírám

v mlžné nirvány

za kouřem z kavárny

Zas vidím Tvé oči

mužská hněď v ženské modři

jak horečka sladká s prošlé doby

a jiřin vůně do vzpomínek vstoupí



Malajská žluť pokoje

byl si můj pastýř z orloje

teď ztrácíš se za mořem

S každým přílivem se topím

pro poslední noc

.

.

.

a za každým stéblem trávy

vyčpěla vůně ranní kávy

chorý uhlíček uhasínající lásky

Publikoval(a): xoxoxo, 23.11.2011