list tančící ve větru...
list tančící ve větru...
listoval jsem si rokodníkem
ujídal stehnonožku
když tu náhle
mne přepadl
těžko postižitelný fenomén
motor uvnitř zaburácel
vrtule vizí
nasála tahem vzduch ryzí
a já byl unášen krajinou
na jedno místo
za manganovým dolem...
tam kde pramenící řeky
z horských rašelinišť
nikdy nevysychají
tam nad Jeřábím jezerem...
tam se procházela dívka
s posmutnělým hlasem
a zpívala o zašlé slávě mužů
bojujících srdcem
ve svém fado portuguese...
nebyla krásná
ale ani ošklivá
pouze lidé přízemního myšlení
a bez fantazie
si myslí
že žena je krásná vzhledem...
Ona měla mnohem víc
než jen pouhou krásu
prostý fakt byl ten
že když jsem se ocitl
v její přítomnosti
byl jsem zcela odzbrojen...
vzedmula ve mně vlnu vášní
věrnost
obavy i rozechvění
zda jsem ji hoden...
v tu chvíli jsem si uvědomil
že jen ona dokáže vládnout
tak mocným citem...
ponechala mou mysl
v načrtnutém obraze
a povídá mi
příteli
co když je všechno iluze
a nic neexistuje…
v tom případě
má milá Anden
je ten nábytek z Ikei
který jsem si musel sám sestavit
značně předražen…
rozesmála se
myslím že mám to
co jsem chtěla aby bylo
půjdem?...
Publikoval(a):
enigman, 23.11.2011