Anotace: tak trochu nepochopitelná...

Na srdci jizvičky,
od paralizující injekce....
A zbyly jen Vzpomínky,
co prosí o eutanazii...

Dám ti,
celý svůj svět...
Na dlani,
chceš?

Doktore,
jen nespěchej...
Máme na to celou noc,
takovou kterou propláču....

A v šálku od kávy,
voní ta zbylá touha....
Křičí jeho jméno,
už ne, prosím...

A v objetí,
čtyř holých stěn....
Naříká,
má milovaná duše...

Je opuštěná,
jako ta rezavá škodovka...
U lesní cesty,
kterou už nikdo nikdy nenajde...

Publikoval(a): whiolet, 23.11.2011