Malý nezbeda Jaro-mír
Malý nezbeda Jaro-mír
Anotace: další oprášená :-) prostě vylezu na můj kopeček a vnímám.
Klid vládne v tuto chvíli
smutně se koukáš na padlé kmeny
rzí pokrytí jsou i živí braši
tvým zrozením nastávají změny...(oprášit zimní prach)
Vlhká zem se probouzí
rád si s ní hraješ
bláto je všude
v kalužích skáčeš...( životabudič)
Kouzlíš teplým úsměvem
každý tě musí mít rád
vezmeš do dlaně slehlou trávu
rozčesáváš jemně její pád...(něžnost uvolňuje)
Sílíš a rosteš každou vteřinu
dotekem chlad v rukou rozpouštíš
skořápka se mění v pohybující zrcadlo
čisté jako křišťál ,z kraje tvé doby...
(než zakalí ho život)
Zakletou krajinu taháš za kabát
někde ho zastrčíš v hlubinách.
V nížinách se nejraději schováváš
výšek a stínu se ještě bojíš...(horské štíty neobměkčíš)
Slunce tě sleduje a směje se
začíná tím snad víc hřát ?
Stačí pár dní a zelenají se stromy, louky
Voláš ještěrko ,beruško, brouci...(v detailech se sniž)
Jemně táháš poupátka v hábitu
pomalu se svlékají
na zemi zas
slunečníky vzkvétají...(líčí se příroda)
Zvířatům zelený ubrus prostíráš
zatím jen v dolinách.
Po nucené dietě
visí jim jejich šat...(drsná realita přežívá)
Tvé veselí je nakažlivé
mají tě rádi i ptáci
milostné trylky letí vzduchem
tažní rytíři se vrací...(se šrámy na duši i těle)
Obláčky ohýnku se vznášejí
lidé tě vítají v úklidu
pak pomalu zaplétají proutí
čas lásky nastal...(Díky Jaro-míre za nabití)
Publikoval(a):
Danger, 25.11.2011