tam u Laetoli...
tam u Laetoli...
klečela nahá
v chladnoucím sopečném popelu
neznatelné cesty
do zad se jí opíral
horký vítr
pohrával si
s jejími vlasy
a ševelil jednu píseň
waiting for you...
znavené slunce
usedlo k obzoru
a nedaleko
na starém molu
se kutálel pryč
opuštěný míč...
jakoby odtušila
že stojím za ní
otočila se ke mně
podívala se
očima dítěte
kterému kdosi uzmul
oblíbenou hračku
a povídá mi
co myslíš příteli
je pravda
že pod dotekem lhostejnosti
vše ztrácí smysl?...
možná ano má Deésis
ale to se nás lidí netýká...
smekl jsem slaměný klobouk
sklonil se k ní
a vsunul jí za ucho květinu...
vzala mne za ruku
a já ucítil to zvláštní brnění
v hrudi
jako dar od ženy
na obranu její cti
před soubojem
dávných rytířů...
vyšli jsme k severu
a za námi
tam u Laetoli
se táhl pár stop
jako perly na náhrdelníku
v chladnoucím sopečném popelu...
Publikoval(a):
enigman, 25.11.2011