Neboj budeš zase umět mít ráda...i kdyš jsi teď pustá a prázdná,jak píšeš.Taky jsem si to jednou myslela,že to už nepůjde,přeji ať čas bolesti rychle pomine a zase budeš šťastná...básnička byla skvělé počtení,napsala jsi ji tak,jak jsi ji cítila:-)ST

28.11.2011 17:57 | střelkyně1

I když člověk věří,že už líp nebude,život dokáže překvapit a nabídnout nečekané věci.

27.11.2011 17:51 | SrdceNaDlani

Neschováváš se za maskou šťastlivce
a nemusíš se křečovitě smát.
Otvíráš svou duši
a smutek do krásy oblékáš.

Připomněla jsi mi jednu osůbku, ale z druhé strany.....za její maskou štěstí a radosti je smutek a závist.

27.11.2011 12:24 | Marci-Tami

a mě se líbí, že je to báseň!!! :D a jaká panečku...

26.11.2011 21:14 | Sonja la Rosa

Mě se zase líbí, že i tak negativní pocit jako smutek umíš obléct do tak krásných šatů...

26.11.2011 20:53 | Lugilla

Ale Raven no táák........pocity sou jak na houpačce,seš mladá holčina............jednou tady žijem tak se s tím musíme trochu poprat.....v životě se nachází docela dost příležitostí........ta posvátná věta že "druhou příležitost už nedostaneš" to je jen blbá fráze......život je docela dlouhej takže příležitosti jak si jít po své cestě poznáš v pravou chvíli.......no já vím já mám co říkat se svejma depresema...........ale taky se snažím makat,tak hlavu vzhůru.

v básni se mi líbila upřímnost,že se nehodláš přetvařovat pod maskou smíchu,protože to nemá stejně cenu.

26.11.2011 20:47 | Martin Havlíček