Anotace: ...

když je noc škrtátko cukrové touhy
přál bys mi aby neplakala

v místech pro básničky
nás duha snoubí
v místech kde srdce
vzdorná
jsem skála

to životu později navždy se stává?

zkamení nach
a časem rozdrolí

dívka u vody jen chvíli postojí

najdeš ji?
před moři?
v kouzelném pokoji?

~~~~~

a kdybys vlnko slunce rozesmála
vyzve ji rybář

uloví ..

leč já vždy
odolávám
když je noc škrtátko nebeské touhy
a luna smutnící čaroděj

padá má růže do slané vody
po kapkách zhasíná
děj se co děj..

a kdo ochrání zmatenost v šílenství?

pěstičkou svíravá v trnech je lítost
běloučký šeříček rosící panenství

taková bolestná
mrazivá vstřícnost?

a kdyby přece ve vůně poroztála
úsvitem deště otřpytí

ze skály vznese
                    slza ulétavá
holubici k růži

a červeň ..

neslyšíš?

již je noc..
škrtátko zářivé touhy

to možná jen v ráji poprchává
to v barvě bouřek
políbit bráním se..

andělské stopy
pomněnky moře

než vločkou mé ledy prolomíš..

Publikoval(a): J's .., 1.12.2011