Anotace: Josef Kvičera : NÁVRATY (2010)

Je pozdní léto, doba zrání,
a zlato z polí rychle mizí,
paleta barev i dukáty ryzí
brzy se rozsvítí na horské stráni…

Brodím se chladnou rosou,
u nohou démanty se třpytí
a zbytky kopretin, co v trávě svítí,
sekáč už stíná naklepanou kosou…

Rosa se před očima ztrácí,
vyprahlé slunce pije ji k snídani,
motýli v květech, pestří ptáci
a v lukách křepelky volání…

Do trávy lehám, ruce za hlavu,
a sčítám beránky, co po obloze běží,
můj kraj zde všude kolem leží
a snímá z mojí duše únavu…

Pohledem malíře své smysly sytím
a hasím věčnou žízeň po kráse
tím sladkým životadárným pitím,
jemuž těžko něco rovná se….

Pil bych rád denně, dlouhá léta,
však dobře vím, že jedna věta
je vždycky větou poslední
…i v pohádkách…!

Když po noci se rozední,
já z mysli stírám hvězdný prach,
tiším svůj utajený strach
a jen tak si klidně ležím…

Mám rád svůj pitný režim…

Publikoval(a): Josef Kvičera, 3.12.2011