Tvář anděla
Tvář anděla
Viděla jsem tvář anděla
s vlasy jako jarní vánek,
když hladí pleť novorozenců;
všude kolem se šířila vůně
nejspíš mučenka nebo...meduňka...
Kam jen se ta tvář poděla?
Tak rychle vyprchala barva z jeho zraků,
podivná směs akvamarínu a měsíčního kamene,
ten zlomek okamžiku mi podlomil kolena,
nebo se to ve mě jen vzedmula pýcha,
možná jsem byla v jiném světě,
ukolébaná ve vlně z mraků...
Viděla jsem tvář anděla
nebo mě uspal zlomyslný svět;
v mořích a zátokách mé duše
v přístavu nejsvětějších krás -
přece jen jsem se vzbudila...
Ale kam se ta tvář poděla?
Publikoval(a):
Lugilla, 5.12.2011