Anotace: ...

Lovená stínem
v labyrintu
vlastního nitra
jsem v běhu
svitem
stříbra skryta
a hříchy
kanou jako slzy
a pálí
na pokání je pozdě
na zrození brzy
já bloudím
sama v sobě
v iluzích o životě
plná ticha
z tříště skla
pláču za úsměvem
gejši
ta hodná jsem
i ta zlá
prostě jen bohem
opuštěná
ovce zbloudilá
labyrintem
stmívání
čekám až pohltí mne tma
nevědomí
jen teď se chci se
chvilku smát
s obličejem
tak ...
kde je cesta ven?

Publikoval(a): la loba, 5.12.2011