Anotace: ....

Polámané nehty
a rozmazané černé oči
pod tíhou slz a zklamání
zasychá krvavě rudá rtěnka
ne….není to lehký
jen ty
jako zvíře co ho ochočí
ale kdo tě teď ochrání
když tisíců jsi milenka
a tvoje srdce křehký
jako ty

když zaprodala jsi svou duši
a tělo kdysi tak krásný
jako bílý mramor
na oltáře do kostelů
a zbyl jen obličej,jako obraz plný retuší
když díváš se na sebe,smutný
pohled věčně na mol
opilé děvky vyhlášených bordelů

a tak stojíš tu polonahá
na špičatých lodičkách
ve smradlavý uličce
kam chodí nouze s bídou spát
a čekáš až tě ubožák osahá
někdy s pendrekem jindy v rolničkách
tak mobilní ve špičce
než nestane zkrat

pohnutí mysli
a svědomí vypotí pocity
špinavého prodejního zvířete
kusu masa,co ztrácí smysly
a svět rozbitý
vlastním propadlištěm snů

kde oprátka
má čím dál menší smyčku
a utahuje krk tak silně
až do bezvědomí
kdysi nevinnému jehňátku
plného nadějí a skutků
co vždy tak pilně
chránilo jsi svoje čisté svědomí.

Publikoval(a): ZILA, 8.12.2011