Anotace: k zamyšlení.. :)

Pod hvězdami třpytil se,
němý - pouhý stín,
patřil malé holčičce,
schované pod listím.

V chladné noci sychravé,
za poryvu větru,
děvčátko samo - churavé,
opakovalo větu.

"Andělíčku, můj strážníčku,
opatruj mi mou dušičku,
a s mojí i ty ostatní,
které na svět přichází."

Tělem dítě, duší žena,
osud nese v modlitbě,
ztracena a opuštěna,
čeká navždy - nehybně.

Duše její našla klid,
Na onom světě bez pochyb,
Tady šťastna, žije dál,
Tak jako každý, koho nám zubatý vzal.

Neplačme tedy nad tou ztrátou,
všichni jednou zemřeme,
všichni se zase se svou partou,
jednoho dne shledáme.

Publikoval(a): Globodecristal, 8.12.2011