Anotace: Josef Kvičera : VYZNÁNÍ (2008)

Svítíš mi
jak hvězda spadlá na polštář,
až hlava se mi točí…
V přítmí pokoje
hledám Tvé oči,
Tvou rozpálenou tvář,
Tvá roztoužená ústa,
abych je zlíbal…
V tu chvíli jsi moje.
Plnými doušky chci pít
z pramene Tvojí něhy,
uhasit žízeň svoji,
co léta už jsem míval.
Poznat, jak krásné je žít…
A lásky svojí příval
dát té, co je dnes mojí…
Jak krásné je milovat…
Být šťasten s tím,
kdo Tebe má též rád.
Chci stále u srdce Tě hřát…
Já přece dobře vím,
že když Tě chvíli nevidím,
chybíš mi…

Publikoval(a): Josef Kvičera, 13.12.2011