Anotace: Tak zase zítra , ten známí ohraný fakt, "Uvidím tě zítra? Snad ... ! "

Každé ráno ten samí fakt,
položím si otázku
"Uvidím tě snad ?"
Posnídám lehce,
hygiena , obléknu se,
nikam se mi nechce !
Stále v hlavě tě mám ,
je to jako ohraná kazeta,
"Zda-li pak Tě potkám ?"
Nadšen i zmařen ,
tím ohraným tempem.
zhaslím městem ploužím se s pláčem.
Doploužím se na zastávku,
pořád nepřestávám snít,
tu nereálnou pohádku.
Tak už zase na vlak čekám ,
pořád dokola
"Zdali-pak tě potkám ?"
Tak už nastopil jsem,
tak už jedu..
rovnou za nosem.
Vstříc tomu velkému světu.
S tou otázkou ..
"Zda-li pak někde jsi tu ?"
Je to tak ta "naše" zastávka,
koukám , doufám
zas ta ohraná páska.
Ty nestojíš tam,
Udiven i nepřekvapen,
propadám zas modlidbám.
Tak snad odpoledne,
snad vyslišel mě
ten velký Pán !
A tak to chodí,
den za dnem .
Tak tu stojím.
Pořád dokolečka,
běží , běží a nepřestává ,
ta moje ohraná páska.
Však nepřestávám věřit,
na zázraky,
Prosím , dej mi vědět že nepřetáváš taky !
Odpoledne si zas nejela
udivuje mě to ,
pořád dokola.
Tak zase zítra ,
ten známí ohraný fakt,
"Uvidím tě zítra? Snad ... ! "

Publikoval(a): Oř Amatér, 14.12.2011