Anotace: ..ty rostou jak v jeskyni krápníky...

***-***
Na okno dýchne nám
mrazivé ráno
bílého sněhu
je všude rozsypáno,
okenní tabulky
snad malíř maluje.
Povedlo se mi to,
malíř se raduje.

Obloha modrá je
a slunce nad hlavou
sněhová královna
má duši toulavou,
na bílém obláčku
v tom modru pluje
tam kam se usměje
tam přituhuje.

Na vodní hladiny
jen lehce dýchne
a to si hastrman
v posteli kýchne,
pak slyší tam svrchu
zdravíčko
a to ti popřálo
do vody sluníčko.

Mrazivé ráno
poledne vystřídá
a ze střech sněhu
poskrovnu ubývá,
sněhová královna
jen ty,ty,pohrozí
tu vodu ze sněhu
si dechem zamrazí.

Rampouchy rostou
jak v jeskyni
krápníky
velký a taky malinký…
Vždyť je to lízátko
povídá malý kluk.
Na něco jsem si vzpomněla
..pšt,ani muk..

***-***-***

Publikoval(a): Květka Š., 23.12.2011