Anotace: o odchodu milovaného člověka za něčím "lepším"

Doufala jsem že naše láska vydrží navěky,
doufala jsem že každé ráno ucítím tvé doteky,
že tvůj usměv mi bude sluncem všedního dne,
že celý den myslíš jen na mne...
Naivka jsem byla,když jsem si myslela že by se ti žádná jiná nelíbila.
Jak slepá jsem mohla být,když jsem napoznala den,kdy mě chceš opustit.
Proč jsem doufala ve věčnou naši lásku? Přitom ty jsi líbal jinou krásku.
Srdce bolí mě doteď,chci zažít ještě jeden tvůj dotek.
Při vzpomínce na nás,plakat chce se mi snáz.
Nenacházím chut do života,jsem zhroucená,ztracená v černé tmě. Jsme spolu,tam uvnitř mě.
Ale skutečnost? ta bolí,srdce mi asi pukne a hlava rozkočí jen proto že tvůj svět se kolem jiné točí.
Nenávidím tebe,nenávidím sebe. Zato jak snadno jsem tě nechala jít. zato jak rychle jsem se s tebou měla rozloučit. Nenávidím poslední sbohem,které jssem řekla s nadějí a s citem. S láskou,kterou na tebe myslím a kterou nikdy nepustím.

Publikoval(a): fagina, 31.12.2011