Stýská se mi
Stýská se mi
Stýská se mi po tobě,
nevíš jak moc a ani vědět nemůžeš.
Jsi pryč.
Nechtěla jsem, aby to takhle skončilo;
navzájem si ublížit a aby všechno bylo pryč.
Jenže jsme to takhle skončili.
Ublížil jsi mi, víš.
Moc.
Když jsem ti potom napsala k svátku,
stačila dvě slova,
vlastně jenom jedno
"děkuji".
Ale už ani za to jsem ti asi nestála,
za jedno slovo.
Ty jsi chtěl po mně příliš;
lásku milenců, která ale může vzniknout jedině v srdci,
lásku, kterou nemůžeš jen tak přivolat,
ona musí přijít sama.
Chtěl jsi tu samou lásku, kterou si mi dával i vracet,
ale já to nedokázala.
Milovala jsem tě,
moc jsem tě milovala a asi se ta láska k tobě ještě úplně nevytratila, i když bych si to moc přála,
abych teď téměř neplakala nad těmito řádky.
Milovala jsem tě,
ale "pouze" jako kamaráda,
ne, vlastně přítele,
přítele, který mi řekl svá tajemství a já zase mohla říct svá tajemství jemu.
Mrzí mě to,
mrzí mě všechno
a nejvíc to,
že jsem ztratila nejlepšího přítele v mém životě.
Ne, já ho neztratila,
on se ztratil mně.
Ztratil se kvůli tomu,
že jsem ve svém srdíčku nedokázala pro něj najít lásku, po které on toužil.
A moc to bolí.
Moc.
Publikoval(a):
pampeliška semišová, 1.1.2012