...v dál k tobě*
...v dál k tobě*
Na struny ticho rozezvučí žal
až k prasknutí je pocit ten jak dál
a v tónech kapek krve odměřuje čas
až k zbláznění jsou ztěžklá víčka řas
a na stavidlech nad hlavou
vzletné myšlenky
obalujíce se v cukru povědomí
co káže ti tvář měsíce
náměsíčnosti bezvědomí
nazouváš z ranní rosy střevíce
a po babičce z krajky šál
Věříš v nekonečnost osmice
a věříš ještě dál
a ranní probuzení
stříbrnou ve zlatou mění
v dál k tobě v odsouzení…
Publikoval(a):
jvacl, 2.1.2012