Anotace: Je to už hodně....hodně dávno,co jsem tohle naspsal.Je šílený,jak se vrací minulost a stává se skutečností... Tohle je můj život....můj osud

Vrátila se.
Ta milenka odporná,
jenž přichází bez pozvání,
zpočátku vždy tak pokorná.

SAMOTA-jméno její jest.
Vždy novou použije lest,
jak do mého života se vplést
a z tisíců různých cest
najde si tu mou.
Svou tváří vlídnou,
bezprostředností,
i za cenu bolesti
zažene a zničí mé štěstí.

Jsem na pokraji zkázy.
Stojím na hrázi
a ta kurtizána s ďáblem se sází,
jestli voda zdi hráze prorazí,
či snad skočím sám?

Jsem pokorný sluha.
Plně v její moci.
Kde je ta druhá?
Ta,co mohla by pomoci?

Fortuno,proč vždy bez boje utíkáš?
Maršál samota zase vítězí.
A mě pak zazlíváš,
že mé srdce vše pokazí.

Nemám se o co opřít.
Svou duši nehodlám ztratit.
Ale jak,nad samotou zvítězit,
když štěstěna vždy přetrhne nit,
kterou spojeni mohli jsme být.

Tak zůstávám věrný své samotě.
Ta děvka je už mou součástí.
Hrozím se dne,
kdy zas na chvíli mě opustí.
dotknu se tebe
chvíli prožiju štěstí ...

Potom utopím se v tesknotě.

Publikoval(a): Marcone, 2.1.2012